Rovnosť
Rovnosť (na Slov. rovnakosť), i, f., hlad- kost, rovina bes vrchu a pahrbku, Ebene. ť. V. R. morská. Troj. — R., nekřivosť, die Ge- rade. R. čáry, cesty, Geradheit, ť. Us. R. slaviti (když stavba budovy až ku krovu dospěla), die Gleiche. Us. Dch. Udělej, ustřihni to do r-sti. Dch. — R., stejnost, die Gleichheit, úplný souhlas několika předmětů buď vesměs buď v některých hlavních částech. V ma- them. je r. úplná stejnost hodnot dvou n. více veličin. V životě společenském jest r. stejné právo každého občana. Vz S. N. R. stavu a řádu. V. R. hlasů většího počtu rad; nerovnost v ukládání sbírek a kon- tribucí (1650). Er. R. analytická. Stč. Alg. 104. Zlí s dobrými r-sti nenesli (nebyli za rovné pokládáni). Bdž. 74. R. ve členech (rovno- člení), Isokolon, n. Dch. Vz Hlas. - R., sluš- nost, spravedlivostí, die Billigkeit. Ke všem r. zachovávati. Zav. Ke všem musíš r. míti, chceš-li pravým soudcem býti. Č. Aby mi o to roven byl a Stříž mi od sebe žádné rovnosti neučinil. Půh. II. 373. R. i právo. BO. — R. práva v obci, vz Rb. 271.