Rovný
Rovný. Mkl. Etym. 226. R. = hladký atd. Přeji ti rovné cesty (opilému). Us. R. zrcadlo. ZČ., Mj. Sed si na rovně (vyvy- šuje-li se kdo a zchudne-li). Val. Vck. R. jak po dlani, jak po stole. Us. Brt. — R. = ne křivý. R. vzrůst rostliny. Kod. Vyskočil rovnýma nohama z postele. Us. Šml., Mour. Jen rovnou cestou (spravedlivě); On jde rovnou cestou (na nikoho se neohlíží); Řeknu ti to rovnou cestou (bez okolků, bez obalu); Jdi tam rovnou cestou (nezdr- žuj se nikde). Us. Tkč. Cesta rovná, jako když okem mrští, Bkř., jak by kuli hodil. Brt. Není vždycky rovný, kdo se často křiví. Brt. — R. = též jakosti atd. R., si- milis. Ž. wit. 34. 10. Na svět rovni přichá- zíme a z něho rovni odcházíme. Kmp. Otcovo i synovo i ducha sv. jedno jest božstvie, rovná chvála; Jakož móž r. r-mu odložiti; R-ho hledati tovařiše. Št. Kn. š. 14., 20., 65. R. r-mu se raduje, od nerov- ného uskakuje. Slov. Tč. R. k r-mu jako lne. Sv. ruk. 156. R. k rovnému se tieže (táhne). Výb. 1. 171., Jdš. v. 159. Rovné k r-mu bývá náchylno. Arch. VIII. 220. Jich písma nalezená jsú rovna (identická) nic méně ani viece jedním slovem. Nikod. 90. b. R. r-ho najde. Bž. ex. — komu, čemu. Úhel odrazu roven jest úhlu do- padu. ZČ. III. 36. Dvě veličiny rovné třetí jsou r-mi i mezi sebou. Šim. 2. Někoho jinému za rovna držeti. J. tr. Sobě rovným. Pož. 9. Všecky tři osoby sobě jsú rovny ; Chtě r. býti Bohu. Št. Kn. š. 15., 20. — komu v čem: v boji. Lpř. Buoh nechce vás sobě rovny mieti v umienie. Rkp. Mus. 1884. 240. Kto rovný tobě v svatosti ? Anth. I. 3. vd. 6. Obě (městě) sta rovně ve zlosti. Pass. 307. Pán dobrý a pastýř dobrý v po- vahách jsou sobě rovni. Us. Bž. Jsou jim rovni v milosti. Hus I. 317. — komu čím: cenou. Bohům tváří roven byl. Lpř. Kdo srdcem roven vám? Kká. Rodem jsem mu r.; Ale znali se přirozením rovni. Výb. II. 41., 1397. Ne lúpežem chtěl jest býti rovný Bohu; R. otci i duchu sv. božstvím v moci. Hus II. 89., III. 255. — nač. R mu buď na vše roven. Výb. I. 916. — kde. Před zá- konem jsou si všichni rovni. Us. — podlé čeho. Za Št. polož: Kn. š. 15. — ke komu. Že ty nejsi ke mně rovná. Brt. N. p. I. 110. (51.). — R. = slušný atd. Troj. k. 12. Budeliť mne moci rovné potkati, chciť rád přijieti. 1445. Pakliby která strana na rov- ném a na právě nechtěli dosti mieti. 1416. (Pal. Rdh. I. 185.). Postavte přede mnou vše rovná slova (mluvte pravdu). Č. Kn. š. 92. Podánie rovné zavrci. Výb. II. 43. R. trh. Hr. rk. 397. Najdél trá rovné. Št. Ř. 91. a. Sv. Petr vraždu trojí pokládá a pomstu těch vražd rovnú nazývá. Hus I. 157. — R. = les u Sedlce v Tábor.