Rozbiti
Rozbiti, biji, bij, bije (íc), il, it, ití; roz- bíjeti, el, en, ení; rozbíjívati, na Slov. roz- bíjávati. R., roztlouci, rozraziti, zerschlagen, zersprengen: rozvinouti, roztáhnouti, auf- schlagen. Jg. — se. Čím hrnec navře, tím, až se rozbije, páchne. Prov. Loď se r-la, scheiterte, strandete, ging in Trümmer. Jg. — co: hrnec, sklenici, mísu, talíř, Us., dvéře, D., vojsko (rozraziti), Ros.; stany, ležení, V., most (udělati). D. Kámen rozbil třepinu. BO. Došel pán, rozbil džbán. Sš. P. 163. - se komu. Srdce se mu rozbilo (počalo bíti). Us. — čeho, šp. m.: co. Vz Roz. — co čím: hrnec rukou, dvéře sekerou. — co oč: hrnec o zeď. Us. Já ten žbáneček o ten trá- meček hned rozbiju. Sš. P. 649. Nevěděli, jaký to ostrov byl, o nějžto se rozbíjeli. Sš. Sk. 289. — co proti komu kde. R-li stany proti králi na poli u Budějovic. Let. 6. R-li si hlavy na stěně. Us. Tč. Ležení před Mi- lánem r-li. Ml. R-li stany v dolech. BO. R. síť před ptačínwt očima. BO. — co, se, jak: na kusy. Er. P. 360., Pass.