Rozbiti
Rozbiti. — co: pec (péci koláčů, až pec ani nestačí). U Žamb. Dbv. Mohli k nám dvéře r. (pořád k nám chodili). Us. Vk. — se oč. Vodopád o skály se rozbíjí. Us. Pdl. Ďábel se sám o boží muky rozbije. Us. Bž. — se čím. Dorozumění rozbilo se jeho nepovolností (přenes., lépe: zmařilo se, zkazilo se). Brs. 2. vd. 215. — koho kam. Jiní na kříž rozbíjeni. Kom. Lab. 105. — kde. Čalouny okolo něčeho r. Pož. 295.