Rozbořiti
Rozbořiti, il, en, ení, rozbourati, rozbou- rávati — strhnouti, roztrhati, ein-, nieder-, umreissen, abbrechen, zerstören; se, rozpad- nouti se, einstürzen, einfallen, zerfallen, aus- einanderfallen; slehnouti, niederkommen. Jg. — co: dům, Kom., zeď, hnízdo. D. Roz- bourejte chrám tento. Sš. J. 49. R. stavení. J. tr. — co čím: hradby dělem r. — čeho. Zdí městských rozbořili a rozvalili (lépe: zdi městské. Vz Roz-.). V. — se. Zeď se roz- bořila. Jeho žena se rozbořila (slehla). Us. — se komu. Sousedóm se r-la kamna (sou- sedka slehla). V Kunv. Msk.