Rozdělený
Rozdělený; rozdělen, a, o, vz Rozděliti. R. kopyto; řeč dobře rozdělená. Kom. Tu máte na r-nou. Us. Dch. Ukázali se jim r-ní jazykové. Sš. Sk. 17. — nač, jak. Na dvé rozdělený. V. Obec na třídy r. Kom. A ten (sbor) na dvé jest rozdělen. Hus. I. 25. Pe- rioda na dvé rozdělená, dvoudílná. Nz. — oč. Jsem s jeho otcem rozdělen o hranice a o meze. Půh. II. 467. — v čem. Ta strana jest v sobě rozdělená. Chč. 452. Jestliže by strany žádaly právem v tej věci rozděleny býti. NB. Tč. Každé královstvie v sobě r-né zpustie. Hus. II. 100. — čím: řádem, pořádkem. V. — v co. Peň ve větve r. Rostl. — s čím: s tělem r. - mrtvý. Us. Se světem r. V. — Ostatně vz Rozděliti. — mezi kým: mezi sebú r-ní. Hus. II. 36tí.