RozdělitiRozděliti, il, en, ení;
rozdělovati; roz- díleti, eí, en, ení;
rozdělovati. —
R., na díly rozložiti, theilen, zertheilen, eintheilen;
roz- loučiti, odděliti, trennen, scheiden, abson- dern ;
rozkmotřiti, nesvorným učiniti, trennen, spalten
, veruneinigen;
mezi rozličné poděliti, ein-, ver-, austheilen;
znamenati, aby roze- znal, unterscheiden;
rozhodnouti, entschei- den;
r. se —
rozloučiti, odděliti se, sich scheiden, sich trennen;
díly si vzí
ti, sich worin theilen;
rozšířiti se, sich vertheilen;
rozdílným býti od něčeho, sich unterscheiden. Jg. —
co: peníze
, čas
, pole. vlasy, vodu, Us
., příplatek, užitek z hor. Vys. Vítr roz- dělil oblaky. Us. Duši, srdce by rozdělil (i. e. jest štědrý. Vz Duše.). Prov. Živo- čichové ti nerozdělují kopyta. Sš. II. 215. —
co na co, jak: na kusy, na dvé (rozdvo- jiti), na tré (roztrojiti). V. R. město na ulice, obec na třídy, Kom.
, zahradu na záhony, Us., dříví na sáhy, dědictví na díly, živo- čichy na rody, D., kázání na díly. Každý z tří kmenů těch na čtyři župy se rozdě- lujíce. Sš
. II
. 3. Velikou léč na dvě léče r. Šp. li. něco na drobno. Dch. Knihy na čtvero r. Bart. R-li sú se na dvé. Pč. 19. Potom je na tré r-li. Dal. 17. R-li se na čtyři strany. Let. 144. Ta naše lavečka na dvě se roz- dělila, že naše srdenka obě dvě rozlúčila
. Sš
. P
. 353. —
co podlé čeho nač. Směsici Bůh podlé hustosti a řídkosti stupňů na čtyři tvářnosti rozdělil. Kom. Zisk a ztrátu podlé hlav r. OZ. Podlé práva je r-li. NB. Tč
. Časy podlé měsíce rozdělují. Ler. —
se, co čím: vodu lodí, prkno sekerou, vlasy hřebenem. Us. Bůh r-dil židům zemi losem. Sš. II. 197
. Svádu súdem a nálezem r
. Troj. Pole mezníky r. V. Rozdělili se tou zemi, Br., tím statkem, Jel., oděvem. V. Přibytím Krista se r-lo světlo a tma, lidé dobří a zlí. Sš. J. 55. Ona by chtěla, aby se těma 30 zlatýma s ní rozdělil. Us
. Vk. Tím se mají rovně r. Půh
. I. 388. A tu jsme nalezli, aby penězi se rovně rozděl
ili. Arch.
1. 164. Vlasta muže oščepem rozděli. Dal. 21. Dni jmény rozdělovati. Ler. —
co k
de: slovo
v psaní r. (odděliti). Us
. Úlohy ve škole r
. Us. Dones milá tvrdý kameň, já rozdělím srdce
na něm. Sš. P
. 169. Kterak strany v tej při právem r. jmáme. NB. Tč
. Větry v dolech r
. (rozvésti). Vys. —
co v co: peníze v hromádky. Us. Dědiny v lány r. Dal. 137. —
co, se s čím. A tu dušiu s tělem rozdélichu (odloučili od něho). Dal. 52. S tímto světem se r. V. Den se s nocí rozděluje. V. Jediná mne smrť s tebú rozdělí
. BO. Žádal rozdělen býti s tělem. Hus. III. 163. R-la se s Adamem. Er. P. 50). Dokudž smrť nerozdělí Vás s těmi běd- nostmi. Chč. 444. Ať r-lí se mnú dědictví. Hus. I. 405. Měl je se mnú r. spravedlivě. Půh. II. 379. Že by se mnou srdce rozdělila. Er. P. 240. — Br. —
co mezi koho: pe- níze mezi chudé. D. Zemi mezi ně rozdělil. Flav. Tu kořisť rovným dílem mezi bojov- níky rozdělil. Háj. Bůch masa mezi se roz- dělili. Pč. 4. Mezi bratří dědinu r. BO. —
co k
omu. Zemi mou sobě rozdělili. Br. Zemi synům rozdělil. Dal. Svým r-lí vaše dědiny. Dal. 11. (80.). R-lil jim majetnosť. Sš. L. 149. Duch sv. rozdělije všem, jakž chce
. ZN. —
co mezi k
ým. Statky mezi sebou rozdělili. Bj., Jg. Lásku a důvěru svou ne- můžeme mezi Bohem a tvorem, mezi Moj- žíšem a Kristem bezhříšně r-lovati. Sš. II. 58. —
co do čeho: do dvou řad, do pěti dílů a p.
špatně m.:
na n.
ve dvě řady;
ale ovšem: rozděliti semena do 5 nádob (roz- dělená semena do pěti nádob dáti). —
se. Oblaky se rozdělují. Us. — (s
e)
jak
. R. se rovnú měrú. LS. v. 62. Rozdělí je rózno. M. Pakli se páni rovně počtem r-lí, bei Stimmengleichheit. O. z D. —
se, koho oč. Rozdělil je o statky (podělil je). Jg. Roz- dělil
i se o tu pozůstalost. Sych. Vz Roz- dělený. Kterak bychom ty l
idi o to r. jměli; Za naučenie žádáme, čím jich o to r. jmáme. NB
. Tč. Má mezi nimi vyřéci a je o to r.; Chti se o to r. Půh. II. 518., 549. —
co po čem, kudy, jak. Srdce rozděluje krev po těle. Jg. Krev po žilách se rozděluje. Kom. Vojsko po zástupích r. Výb. I. 428. —
se oč jak,
s kým. Rozdělili se o to
rovnou měrou. Us. Rozdělil se s Kimonem o úřad. V. Črvi s žabami o tělo se r-lí. Hus
. III. 135. Ač co s bláznem kdy ulovíš, ale ne- rovně s ním rozdělíš. Mast
. v. 99. —
co,
se (čím) od
čeho (mezovati, rozdílným býti). Jakými mezmi od nich se rozdělují. Kom
. To se od toho tím rozděluje, že . .
. Us. Bůh zlé od dobrých rozdělí. Smil v. 2082. Zlosti vaše rozdělily sú vás od Boha. Hus. III. 225
. R. chatrné od dobrého. M. P. —
co kdy. Kdo se mi však bráti osmělí jiného cos, tomu v okamžiku moje ocel lebku rozdělí. Sbk
. A losem r-lil mezi ně zemi jejich asi
po čtyřech stech a padesáti létech. Sš. Sk. 155. Ot nich jsú rozděleny vlasti (gentes) po potopě. BÓ. —
proč. Zdá se, že pro lehčejší přehled veškeren Jerusalem
na sedm okresů r-lili. Sš. Sk. 69. —
co skrze koh
o. Aby statek mezi křesťan
y chudé skrze apoštoly r. dával. Sš. Sk. 52. (Hý.)
. Kristus lidi rozděluje skrze hřiechy. Hus.
II. 103. -
se odkud. Tvůj lid
ze života tvého r-li se. Sš. I
. 100. —
komu čeho šp m.: co. Vz Roz-.