Rozděliti co
Rozděliti co: svit a stín, Dk., lúpež. Anth. — nač. Tlak na celou plochu r., ZČ., přímku na šest dílů. Us. Na tré Kri- stovy předky rozdělil. BR. II. 6. a. — jak. R. něco rovnou měrou, Us, podlé svého zdání. J. Lpř. Pakli se rovné počtem r-lé (hlasujíce). Výb. I. 1002. — se čím. Roz- dělte se jimi (penězi) věrně. NB. Tč. 198. — kde. Pohlaví jest u všech brouků roz- děleno. Kk. Br. 10. — več. Tyto prvé (knihy) rozdělil sem v šestery knížky. Št. Kn. š. 1. — co komu. Ihned (jej) chudým rozdělichu. Žvt. otc. 47. b. — mezi kým. Chléb mezi sobú r-li. Pass. mus. 411. — oč s kým (koho). S někým o vládu se r. J. Lpř. Račte nás naučiti, kterak jich o to r. jmáme; Kterak bychom ty lidi o to r. jměli. NB. Tč. 9. Jsem s jeho otcem r-len o meze i vyveden. Půh. H. 467. O tu juž chciu s tobú r. Mst. — co odkud. R. koukol od pšenice. Osv. Rozděl mě z světla života tohoto. Výb. II. 481. — se k čemu: k práci. Vrch. — koho s čím. Kdyby ho Bůh s tímto světem r. ráčil. Wtr. exc.