RozdílnýRozdílný,
mohoucí rozdělen býti, theil- bar
. Nerozdílný, opak. —
R., jinačí, ne- podobný, verschieden, unterschieden. Věc rozdílná jest
. V. Nebyti sobě rozdílným a odporným. V. R
. smysl. Dch. Věčně r., ma- teriell v., dobně r., formell v. Nz. Říkání pak při tom na r-ných místech r-né jest. Sš. P. 764. Ti dva jsou nerozdílná ruka (dobří přátelé)
. Us. Msk. Slova v tisku rozdílným písmem psáti. Knst. —
od čeho. Šelma jedna od druhé rozdílná. Br. Listy od stebel r-né. Us. Tč. Na ten čas nehrubě jsou od sebe r-ny. Žer. —
čím. Osobou ovšem syn od sebe rozdílen jest. Sš. J
. 182. —
v čem. Milosť v moci jedna a jen v kolikosti r-ná. Sš. Sk. 170. Lidé v obyčejích a mravích náramně r-ní jsou. Ler. —
čeho. Růže má v sobě částky sebe rozdílné. Byl. —
R., rozličný, všelikého druhu, verschieden, manig- faltig, mancherlei. V. Neb sú byla r-ná diela Kristova, že lačněl, žieznil, plakal atd. Hus. III. 68. Vyslechna r-né hříchy. Kom. Obraz různými (rozdílnými) barvami potáhnouti. Kom. —
R.
, široký, rozložený, au
s einander gesetzt. Poručník té odpory r-né a dovedné položenie opětoval, gründliche und aus ein- ander gelegte Darlegung der Einwendung
. Ms. Bel. 19. —
R., exsors, extra sortem. Aqu.