Rozehnati
Rozehnati, rozeženu, hnal, án, ání; roz- honiti, il, ěn, ění; rozháněti, ěl, ěn, ění; roz- hánívati, rozhonívati, aus einander treiben, vertreiben, vertheilen, verscheuchen. Jg. —• co, koho-, Vlk ovce rozhání. Ros. R. vojsko, Har., otok, oblaka. D. Jetel krávu rozehnal (nadul). U Opav. Klš. Hrách zpučnalý bečku rozežine. Na Ostrav. Tč. Když k nám šel šohajek, snad ho rozehnali. Sš. P. 335. Světlo temnosti rozhání. Us. Hrnčíř rozehnává hrudku (totiž do hrudky točící se na kruhu rukama díru činí a v nádobu ji síří). Us. Dch. R. lidi. Půh. II. 10. — (koho) čím. R. psy holí. Us. Běží rukama rozháněje (jimi klátě). Us. Slovy se rozháněti, herum- fuchteln. Dch. — koho kam: rozehnal je do vody, za les. — se. Mračno se rozehnalo. Us. Ten se rozhání (rukama). — se kam. R-hnal se naň holí. Us. Hý. Zábojevi voji rozehnachu se v šíř. Rkk. 14. — se jak. Než skočíš, musíš se z daleka rozehnati. Us. Tč. — co komu. K tomu mi lidi rozehnal. Půh. II. 201. — co kudy. Přiletěl mezi ně černý pták, rozehnal husátka po horách. Sš. P. 546.