Rozejíti
Rozejíti, rozejdu, rozešel, rozejití; roz- choditi, rozcházeti = od sebe jíti, aus einander gehen, zergehen, zerfliessen; chozením roz- šlapati, rozšířiti, zertreten, austreten, durch Treten erweitern; proniknouti, durchdringen, durchgreifen; vrtochy činiti, Bedenken ma- chen; rozmysliti si něco, sich überlegen; se — od sebe jíti, aus einander gehen, sich tren- nen ; rozděliti se, sich theilen; rozšířiti se, sich verbreiten; zmařiti se, pojíti, sich zer- schlagen, sich zerstreuen, sich zertheilen, ver- schwinden, zu nichts werden; do chůze se dáti, ins Gehen, in den Gang kommen. Jg. — abs. Ta bolesť sotva rozejde. Berg. — co, koho: bláto rozchoditi (rozšlapati), Ros., střevíce (rozšířiti). D. R. nemoc, bolesť (chodě přemoci). Dch. Rozchází ho to (činí mu to vrtochy). Us., Kom. Rozešlo ho to (jinak se rozmyslil). Us. — koho čím. Víno člověka svou horkostí rozchází (proniká). V., Br. — se. Lid se rozešel. V. Cesty se rozcházejí. V. Mračna se rozešla. Kom. Až se rozejdu (do chůze se vpravím), nebudu kulhati. Us. Tak se to rozešlo. NB. Tč. Už se lidé rozešli; Jak to nemá líto být? musíme se rozejít; Přátelé se rozejdou, a mé tady zahrabou. Sš. P. 22., 194., 777. (Hý.). — se nač. Ta řeka se na tři díly rozchází. Ros. A tu se na rozličné domněnky rozchazejí vykladatelé. Sš. J. 224. — se kam. V rozličné strany se ro- zešli. Us. Rozešli se on do jedné vlasti, druhý do jiné. Hus I. 463. Láska ta rozešla se ve sny. Šml. Rozešli se do svých bydel. BO. Rozešlo se to v nic. Bart. Páni se roz- cházeli v kolo. Kn. poh. 182. Proto na roz- ličné cesty se rozcházejí vykladači. Sš. II. 108. — Měst. bož.. Jel. — se kudy. Rozchází se víno po mozku (rozšiřuje se). Jel. Že zvuk evangelia po celé zemi se rozcházeti bude; Nejedním rozcestím se tu vykladatelé rozchá- zejí. Sš. Sk. 18.I. 63. Duch boží po všem se rozchází. Kom. — se komu. Žluč se mu rozešla. Zlob. — se s kým. Spíše se rozejdú drobné ryby s vodú, nežli my se rozejdem galanečko spolu. Sš. P. 265., 357. Tak se rozejde mládenec s panenkou. Er. P. 221. - se čím kam odkud. Hřích tělesným plozením od Adama na potomky se roz- cházel. Scip. Rozchádzame sa od sebe da- leko. Ht. Sl 215. — koho kde. To mne při tom rozchází (to mi vadí). Us. Msk. — se mezi kým. Rozešla se pověsť o tobě mezi národy. Br. — se na čem. Nerozchází-li se na něčem jiném než na tom, já sám nejprv pána prositi budu. Žer. f. 16. — se jak. Tato spuchlosť bez léčení se rozejde. Us. R. se s někým ve hněvě. Arch. I. 6. V dobrém sme sa sešli, v dobrém sa rozejdem. Sš. P. 237., 625. Rozešli se navždy. Us. Dch. S tím jsme se rozešli. Bart, 1. 21. Tím se rozešli a šli spat. Bl. Ráda by věděla, s jakou se rozešli. Us. v Dobrušce. Vk. — se oč. Rozchází se tu (jde tu) o ženicha. Us. Rozešli se o dva rýnské (neshodli se při koupi). Us. Brt. Přá- telsky se o to rozešli. Let. O disputace se mu v Praze rozchází. Kos. 01. I. 183. Roz- cházelo se mi o několik slov. 1b. I. 242. Ne- rozchází se tu o tebe. Us. Vk. Vz O s akkus. — se odkud kdy. Rozešli se z hospody až přede dnem. Po hostině se hosté rozešli. Kn. poh. 205.