Rozeznání
Rozeznání, n., das Erkennen, Unterschei- den. R. dobrého a zlého! D. R. činiti mezi něčím. Br. Ty viny, které se proti Bohu dějí, s velikým r-nim aniž bez pokání, mô- žeme odpustiti; A jest užitečné tuto r. mezi bázněmi. Hus. I. 340., III. 157. Poctivé-li to bylo, to jiným u r. přepoušrím. Bart. -- R. právní, die Entscheidung. Rozepře něčí někomu k r. pokládati. Žer. O tu žalobu není vedlé práva r. NB. Té. Bez všeho právního vyslyšení a r. (ohne gerichtliche Entscheidung). V. K r. pře jakožto soudce na stolici vstoupiti. Jg. K r. pře státi i do- státi. Br. Věc zůstává na r., ist in suspenso. J. tr. Kdož se r. (= rozhodnutí) lidskému brání. Bart. 208. 27. Ortel, nález, rozsudek neb výpověď jest té věci, o kterouž strany odpor měly, spravedlivé vedlé práva r-ní. Kol. 31. A tu vedlé r. těch lidí škodu za- plať. Vl. zř. 477. — Vz S. N.