Rozeznati
Rozeznati, rozeznávati poznati rozdíl mezi věcmi, unterscheiden, erkennen; roz- hodnouti, rozsouditi, entscheiden. V., Jg. — co: zvuky. Kom. Rozeznal (rozsoudil) tu věc pilně. Kom. R. odpor. V. Soudce pře rozeznává. Br. Blázen proto se odhání od svědectví, že smyslu nemá, aniž můž roze- znati pravdy (gt., poněvadž věta smyslem jest záporna). CJB. 411. R. barvy, Dch., hřiechy, skutky. Hus. II. 1(61., III. Gl. To tvrdo jest rozeznati. Hus. I. 131. — co čím. Zvuky sluchem r. Kom. Takové změnění přišlo na Čechy, že nerozezná oděvem, do- mácí-li jest čili cizozemec, leč jest velmi známý. Bls. 124. Kdo zlý n. dobrý jest, ovocem r. 1424. Mus. 1831. 385. R. co zimou, teplem. Har. II. 251. Mečem něco r. V. — co od čeho. Jedno od druhého r. V. Bílé od černého, D., zlé od dobrého. Br. — mezi čím. Mezi nemocemi, vodami, Aqu., mezi stranami r. (rozsouditi). V., J. tr., Vl. zř. 472. Soudce mezi námi rozezná. Ros. Neumějíce r. mezi kúkolem a mezi pšenicí. Hus. II. 59. — co, koho v čem. Byliny v jejich přirozené síle r. Byl. R. při v konciliu. Hil. R. někoho v při. — J. tr. — koho s kým. Rozeznej mne s přátely mými. Br. R. někoho s ně- kým o něco. J. tr. — co kde: před radou. Pref. Ve slovech německých rozeznati jest w od r. Bž. 5. — po čem: po znameních. Št, — koho oč. Strany o to rozeznej, oč před tebou činiti mají. Pr. Soudce je o to rozeznal. Pr. Aby nás soud o to rozeznal. Let. 303. — J. tr. — koho oč čím. Soudce je o to spravedlivým rozsudkem rozeznal. Pr. — co z čeho. Let, 301., Jel. — co, koho jak. Na takovou dálku nikoho nerozeznám. Ml. Tak že je (křesťany) po životu, po mravech, po řeči atd. a hned na pohled od pohanů lze rozeznávati. Sš. II. 169. — se kde. Rozeznává (rozsuzuje) se ta věc při větším soudu. Pr. — adv.. Právně něco r. V.