Rozfoukati
Rozfoukati, rozfouknouti, knul a kl, ut, utí; rozfučeti, rozfukovati—foukaje rozházeti, aus einander blasen, zerblasen, zerstäuben; foukaje roznítiti, das Feuer aufblasen. V. — co. Vítr seno rozfoukal (rozházel). Ros. R. oheň (foukáním roznítiti). V. — co čím: oheň dýmáním, měchem. — co komu. Vétr jí ho rozfukuje, ona za ním poskakuje. Sš. P. 608. — kudy. Vítr rozfoukal seno po louce. Us.