Rozha
Rozha (strč. rozga, rozka), růzha (na Slov. také: razga), y, růšť, i, f., rožďka, rozďka, roztka, rostka, růzka, růžďka. růšťka (na Slov. roždina, roždička, roz- drnka), y, f.; kollect. roždí, roští, růždí (na Slov. rožďa), roždíčko. R., letorosť, ratolesť, prut, proutek. Jg. Strsl. rozga, razga, palmes, příp. -ga. Mkl. B. 280., 281., 67., aL. 74. Cf. Arch. für slav. Philologie II. 620. Das Reis, der Zweig, die Ruthe an einem Baume, die Wurzelsprosse. Leg., Br., Lom. Ratolesti či rozhy opatruje. Sš. J. 240. R. palmová. BO. Ratolesti a r-hy ze- lené. BO. — Roždí, rožtí,roští — mnoho rozeh, das Gezweig, Reisig, Reisholz, Abholz. Kom., Leg., D. Náručí roždí. Kom. — Roždí, roští = chrasť, vatrští, das Gestrüppe, Gesträuch. Do roždí se zapletla. Troj., Us.