RozhněvatiRozhněvati, rozhněvávati = k hněvu po- hnouti, popuditi, erzürnen, unwillig machen
, aufbringen, entrüsten;
se, zornig werden, sich erzürnen. V., Jg. —
koho. BO. Nevíš-li urození a zachování svého, rozhněvej sou- seda nejbližšího
, povíť povahu života tvého
. Prov
. Bohu slouží tak, aby čerta nerozhněval. Us. Co sem vás kdy rozhněvala, odpusťte rané to pro Boha. Sš
. P
. 452. R. pánka. Hus I
. 107. —
koho, se na koho. Rozhněval ho na sebe. D., Br. Rozhněval se na bratra. Us. Král se na to r val, do vězení Dorku dal; Tak ju dlóho namlóval, až se na ňu rozhněval; Jak se na tě r-vám, utnu tobě hlavu. Sš. P
. 8., 172., 690
. Kat se na to r-val, od razu jí hlavu sťal (od razu — honem)
. Na Ostrav. Tč. —
koho čím. Ml., Rk. Slo- víčkem mne rozhněvá. Er. P. 114. Rozhněval se rydem Hospodin
. Žer. Pověz ty mně můj synečku, čím sem tě r-la. Sš
. P
. 598. —
se o něco. Mudr. —
se z čeho. Z toho se Vlasta rozhněvala
. Háj
. Z toho kníže náru- živě se rozhněval. Háj
. Velice se z toho r-val. Us. u Rychn., Let. 21., Pass. 203
., 213
. Dvořák se rozhněva z toho. Žk
. 290
. —
si koho. R-la sem si šohajíčka svého, nemožu ho udobřit, Sš. P. 277. —
se komu. Syn sa jí rozplakal, pán sa jí rozhněval. Sš. P. 140. —
si koho proč. R-la sem si ho (mi- lého)
pro jedno slovečko, že sem mu ne- řekla: Jdi š Bohem, srdečko. Sš. P. 782. —
proti komu. Proti národu nemoudrému r-vám vás. Sš. I. 110. Proti Aronovi lítě se r-vav. BO. —
se jak. R-val se vší myslí (iratus est animo). BO. —
že. Milenka se r-la, že všech jablek nedostala. Sš. P. 752. —
se v čem. Had sě rozhněvav v svej chlipie (bujnosti)
. Mus. —
se čeho. Toho jsem se srdečně rozhněvala. St. skl. IV. 168.