Rozhojniti
Rozhojniti, il, ěn, ôní; rozhojňovati = rozmnožiti, rozšířiti, mehren, vermehren, ver- vielfältigen. Jg. — co : příjmy, peníze, slova, D., nepravosť. — co kde čím. Knihu na mnoha místech pěknými povídkami r. V. R, zemi zbožím. Háj. R. rozum v sobě. Byl. — se v čem. V moudrosti víc a více se kochati a tím i v blaženosti se r-jňovati. Sš. J. 68. Se v moudrosti r. Pr. živ. A. — se. Rozhojňuje se potěšení, utrpení naše. Kom. — se snad co. Milosť nad hřích se rozhojnila. Žid. — se na koho Mnohem více milosť boží na mohé se r-la, Sš. 1.62. — se čím. Církve rozhojňovaly se počtem každodenně. Sš. Sk. 188. (Hý.). — co v co. Význam rozhojňujeme u veliké bohactví. Bž. 223. — se k čemu. Plod, jenžby se r-nil k účtu vašemu. Sš. II. 185.