Rozjímati
Rozjímati; rozejmouti, ul, utí; rozjati n. rozjíti, rozjal, at, n. rozňal a ňat; rozjímá- vati = rozundati, roztáhnouti, rozebrati, von einander nehmen o. thun; přemýšleti, rozbí- rati, přemítati na mysli, meditiren, be- trachten, bedenken, durch-, nach-, über- denken, nachsinnen, besinnen. Jg. — co. Čím víc lásku tvou rozjímám, víc tě milo- vati žádám. Sš. P. 68. To často rozjímej. Sš. P. 51. (Duše) měla by co r. a vážiti pilně. Hus II. 55. — co komu. A my sobě roz- jímáme smrť Ježíše pána. Sš. P. 772. — co jak. Ústavní myslí přikázanie božská r-má a pamatuje. Hus III. 84. — o čem kde: o štěstí v mysli, V., o něčem v radě. Us. — co mezi kým. Rozličné věci mezi sebou rozjímati. Troj. — o čem s kým (raditi se). Troj. Sám s sebou r. Jel.— co kde: něco u sebe. Br. — oč. Potom o to mezi sebou r-li. Let. 422. — nad čím. R-li nad nimi (divnými těmi věcmi); Tu se mysli, která nad pravdou rozjímá, víc a více rozbřeskuje. Sš. L. 27., J. 47. — že. Rozjímej, že jest lépe počestně umříti než hanebně živu býti. Us.