Rozkoš, i, rozkoše
Rozkoš, i, rozkoše, e, f. R. jest tolik co rozkochání-se v libosti, znamená tudíž zalíbení v něčem, těšení se z blahocitu. S. N. Strsl. raskoš?, voluptas, koř. koch(ati), příp. -?. Mkl. B. 54., 58. — R., nejvyšší stupeň útěchy, potěšení, libosť, kratochvíle, das Ver- gnügen, die Lust, Wollust, Ergötzlichkeit. Jg. Místo rozkoše (ráj); r. a veselí míti z něčeho; r-ší se pásti; v r-ši býti; r. místa; r-še po- žívati, požiti; r. přinésti, udělati; k r-ši býti; r-ší naplniti; s obzvláštní r-ší díval se na příběhy; r-ši plesati. V. Přátelská rozmlouvání nejlepší r.; divadla r. plodí. Kom. H. a libosť míti, V., v něčem. D., Jel. R. s někým míti. Har. R. působiti; projíždka z r-še. D. Svou r. v něčem skládati; něco pro r. síti. Br. R, velikou i mysl i chuť dává. Har. Po r. činí. Jel. Nekeré panence rozvedu rozkoše (odloudíc jí milého). Sš. P. 308. R. a sláva. Dch. Nápiň r-še nebeské spoléhá a záleží v patření na tvář boží. Sš. Sk. 27. (Hý.).: Abych já užila panenskej r-še. Sš. P. 779., 150., 779. Tak veliká trpenie brzce sě v r-ši proměnila, aby nesen byl od angelóv; Tvář a pověsť Kristova i blizkým i dalekým rozkoš dávala a k jeho milovánie popúzela. Hus. II. 243., III. 67. Svobodná mysl jediná člověka r. Pk. Vz Práce (strany Prísloví). R. milovničí. ZN. — R., příjemnosť smyslům a tělu lahodící, pohodlí, nejvíce s příhanou, sinnliches Vergnügen, die Wol- lust, R. světská; v r-šech schovaný; r-ší porušený; r-šem uzdu pustiti; r-še provoditi; v r-šech tápati, všecko zakládati; libosť, kochání se v r-šech; v r-še a rozpustilosti se vylévati; r-ší požívati; r-ší rozmařilý, zkažený. V. R-ší hleděti. D. R-šemi opojenu býti. Kram. Křehká r. Jel. V r-šech život vésti, v r-šech oplývati; na r-še se vydati, r-ší následovati, po r-ších jíti, v nich živu býti, pohříženu býti. Us. V r-šech se ko- chati. D. Za krátkou r. dlouhého dojíti zá- rmutku. Mus. V r šech ve dne v noci tápal. Kn. R. někomu učiniti, ein Gaudium be- reiten; r-ší se napájeti. Us. Dch. R, po- chvilná; slizké r-še hříchu. Sš. L. 94., I. 71. Bez rozkoše pití nemůžeme žíti (bez roz- košného popíjení. Km.). R-ší mírně užívej. Km. Já nežádám víc světské r-še. Sš. P. 73. Proto jest položeno, aby tě od r-ši táhlo, k dobrému vedlo a konečně spasilo; Kněžie vláhnú r-šmi; Vína vonná přílišně r. dávají, břicho obtěžují a mysl rmútie; Kdo tělo své r-mi pase; Věččie jest duchovní r. než tělestná a tělestná r. jest velmě krátká a duchovnie jest věčná; Nemóž to býti, aby kto z rozkoši zdejšie šel ihned v r. blaho-
slavenstvie; Právě Boha milujeme, když
k jeho přikázáním od svých se r-ší zdržu
jeme; Svět dává k r-ši těla, ale já dávám
k věčnému odpočinutí; Každého tiehne jeho
r.; Vedú v r-ši své dny; Ktož r. milují,
v zástupu vojenském nerádi bývají; Jsúc
plna rozkoši. "Hus. I. 84., 237., 331., II. 65.,
94., 152., 208., 212., 226., all., III. 86., 95.
Marnáť jest všecka r., nejvíce ta, která jen
klopotně jest nabyta. Ze Shakesp. Tč. — R., smilstvo, die (fleischliche) Wollust. R-še neřádné tělu povolující; nečistými r-šemi se zprzňovati; r-še hanebné, oplzlé, chlipné, nečisté provoditi; r-ši těla uzdu pustiti; ne- šlechetným r-šem povoliti; v r-šech neřád- ných uzdu si pustiti; r. nezřízená, v ní se kochati; k r-ši náchylný, nakloněný, pří- chylný; r-šem oddaný, r-ší milovník. V. R, smilstva. Lk. V r-ech hniti. Chč. 448. Smilný a hovadný modlí se podobenství těch věcí, jenž jsú u vodách t. j. v r-šech smilných; Tělestná r.; rozpasený v r-ši; Když muž n. žena ne vedlé zákona božieho, ale vedlé žádosti tělestné chce v rozkoši údóv libost' mieti; Nám všem kněžiem všudy r. chlípí; Ti, kteříž za čas r. vedú, na věky se mu- čili ; Měl jest i r. tělestnú, neb jest měl 700 královen a 300 ženin; Tělestnú r-ší se roz- pouštěti. Hus. I. 67., II. 129., III. 137., I. 190., 230., II. 246., I. 281., II. 311. V r-ech těla živi byli. Bart.