Rozkošný, rozkošnický
Rozkošný, rozkošnický, z něhož jiní rozkoš mojí, utěšený, pěkný, milý, Lust-, wollüstig, lieb, lieblich, angenehm, hübsch, anmuthig, ergötzlich. Jg. R. místo (ráj), za- hrada, háj, palác, V., pacholátko. Ros., les, D., stromoví, řeka, Har., krajina, D., ovoce, krmě, Br., vůně, Tkad., práce, tvor (člověk), Kom., pití, Cyr., dívka. Pass. R. oheň == strojený. H. N. Má r-ná! Šm. To je r-né! Dch. Ťo r-né nemluvňátko s matičkou ko- líbejte; Podepři, podepři své r-né bočky. Sš. P. 74., 725. Kněžie a mnišie vše, což jest libé a r-né, to volé a držie, ale což protivné, toho se varují; Pilni jsú tělestného oděvu a rozkošného pokrmu; plátno to r-né nosil jest k tělestné rozkoši; Každý chce choditi v krásném a r-ném rouše. Hus. I. 236., 291., II. 240. — čím. Tak jest cierkev svatá zevnitř nepěkná skrze trápenie, ale vnitř roz- košná ctnostmi. Hus. III. 14. R. ovoce. BO. — k čemu: ku požívání. Stav. svob). — R., kdo rozkoší požírá, nádherný, rozmazaný, rozmařilý, wollüstig, weichlich, der Wollust ergeben. Jg. V. R, panna, Jel., živobytí, D.; r. život vésti. Har. V rozkošném krá- lovství ctnost! nemá měšťanství. Prov. Člověk r. a chlipný; Jsú tři obrany od cizoložství: prvá, zavrženie myšlenie r-ného; Všechny věci minují, hyne také r. živótek; Čím lidé jsú rozkošnější, tiem obecně jsú na těle i na duši nezdravější. Hus. I. 57., 275., 284., II. 387. R-né života požívání. Hš. I. 114. Bydlo r-né vedl. Hus. II. 223. — v čem. Tito pecenci r-ným v hřieše jsú nechutní, trpcí, bodlaví, a nechtie v Hrdlo jiti, neb jich nechtie rozžvati. Hus. III. 111.