Rozletěti se
Rozletěti se, ěl, ění; rozlítnouti se, roz- letovati se, aus einander fliegen. — abs. Oniť se rozletle jako motýli. Hus. III. 287. — se odkud. Z toho sboru rozletie sě po světě jako čápi. Hus. III. 285. — kde jak. Celý květ na větře rozletí se puchem. Brt. Instr. 16. — se po čem kudy. Rozlétnu sě radost po vsiej zemi ot radostnej Prahy. Rkk. 33. Ovoce rozlítlo se po klínech. Němc. Ptactvo se rozlítlo po lese. Us. — se jak. Dvéře se rozlítly do kořán. Us. — se kam. Jen uchem v kostele jsou, duchem pak do pole se rozletují. Obr. čas. duch.