Rozličný
Rozličný; rozličen, čna, čno. R., rozma- nitý, mannigfaltig, verschieden, unterschied- lich, vielerlei, allerlei, divers. Strsl. razlik?. Mkl. B. 413. Po r-čnu několik grošů vy- dělati. Dch. Škody r-né o to bral; Náklady činí r-nú věcí. Půh. II. 86., 99. Rozličným způsobem; v mnohých a r-ých nebezpečen- stvích býti. V. R. semena, knihy, barvy. D. Z kovů r. věci slévati; r. tresty. Kom. Pří- hody naše jsou rozličné. Tkad. R. tvorové. Ros. Řečník způsoby mluvení rozličné shle- dává. Kom. Neb musím z r-ných kronik jednu hledati. Dal. V r-á pokušení upadnouti; Chleba r-éní od Boha prosí; R-nými úmysly chvátali sú lidé k Ježíšovi; Co prospěšná jsú tak mnohá r-ná rúcha, jenž na bidlách visí neb v tlumociech ležie. Hus. I. 350., 364., II. 71., 222. — čím: myslí a rozumem. Sš. Oa. 241.