Rozlítiti
Rozlítiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění), rozlicovati, (Jg.), rozliťovati (C.) — litého učiniti, rozzlobiti, k ukrutnosti popuditi, in Wuth bringen, toll machen, erbittern. Jg. — se, ergrimmen, grimmig o. toll werden, in Wuth gerathen. Rozlítil se pohan lítý. Dr. v. 34. — koho, se proti komu. Proti mně se popouzejí a rozliťují. Sixt. Isid. B. IV. R-til sě jest proti Jobovi. BO. Náramně je proti sobě rozlítil a popudil. V. — Chč. 445. — se na někoho. Rozlítili se na nás co sršně. Sych. Rozlítivše se naň pro domnělý ruhot schápali kamení. Sš. J. 180.—Jel., Ros. — se čím: hněvem, Pulk., prchlivostí, Leg., Háj. 76., žalosti. Knob. — se v čem. Obec se v hněvu r-la. V. — se k čemu. K pomstě proti nespravedlivým se r. V.