Rozluštiti
Rozluštiti, il, ěn, ění, rozluskati (na Ostrav. Tč.), vz Rozlouskati. — co: ořech. Ale r. pohádku, to prý není dobře, leda v žertu; tu hádáme a možno-li, uhodneme. Úlohu řešiti, ne: rozluštiti. Ani otázky prý se nelouskají, anobrž k nim se odpovídá. K tomu odpovídá Mš.: Ale zdali nejsou úlohy početní a hádanky též jakési ořechy, do kterých se důvtip dobývá chtěje je roz- lousknouti V Myslím, že metafora tato obstáti může vedlé rozřešiti atd. Také dle Brs. 156. lze užívati metafory: rozluštiti hádanku atd. Cf. A toho já nesmiem rozvázati ( — rozlu- štiti), chodil-li jest kdy v obuvi, čili nikdy nechodil. Hus. II. 23.