Rozmar
Rozmar, u, m., rozmara, y, f. = roz- maření, die Verschwendung, der Luxus. Ma- ření času jest ta největší rozmara. Proch. Když už je to hospodářství v r-ru nebo na rozmar (má býti rozmařeno), musíme se hlá- siti o své. Us. u Chocerad. Vk. — R., ve- selí, die Ergötzung. R. a rozkoše. Stach. V r-ru, na r-ru býti, im Wohlbehagen sein. Kinský. Písně k r-ru posloužily. MM. — R., něm. Laune, nový význam. R. od mařiti, mořiti, znamená vlastně rozmaření, rozmrhání, utrácení peněz, času; rozmařilost'. Ve vý- znamu něm. Laune (gute, schlechte) místo něho můžeme užívati: (utěšená) mysl, (dobrá, zlá) vůle, (dobrá) míra, mrav, vášeň, humor, rozmrzelosť, vrtkavosť a nestálosť mysli, ne- vrlosť, (dobrá, zlá) chvíle. Jaké jest mysli? Mysl jeho se mění (seine Laune ist verän- derlich). Jest nestálé, vrtkavé mysli. Nechce se mu do toho, nemá chuti do toho. Není mu dnes do žertu, do smíchu. Jest rozbruň- kaný, rozbručený, nevrlý, rozbrnkaný, roz- mrzelý, rozvrzalý, rozvrzaný, mrzut, smuten, truchliv, vesel. Jeho mysl se vyjasnila. Býti dobré naděje, vůle, mysli. Ta má dnes ro- zehráno, ist bei guter Laune. Us. Č. Při dobré vůli dobře se podnapil. V. Najíti někoho v dobré míře. Jsem dobré, veselé mysli n. vůle; mám dobrou n. zlou chvíli, hodinu; niám dobrý n. zlý den; býti r dobré míře. Us. Jemanden in üble Laune versetzen, někoho rozmrzeti, roznechutiti. Vz Rozpolo- žení, Počínavosť. Užívejme tedy raději na- značených rčení. Avšak lze dle Brs. 156. i slov rozmar, rozmarný užívati, nedosta- čují-li dotčené výrazy k vyjádření jeho. Ku př.: Die Launen eines leichtsinnigen Men- schen sind sehr veränderlich, r-ry lehkomy- slného člověka jsou velmi vrtkavé. Roz- marná, žertovná báseň.