Rozmarina
Rozmarina, y, f., z ros marinus (lat.), lépe: rosmarina, der Rosmarin. Proutek ros- mariny. Vz Rosmarina. Čl. 81. Na Mor. roz- marýn, rozmariján, na Ostrav. i rozmarijunek. Tč. Vz Sš. P. 205., 206., 314. Na Slov. roz- marín, rozmarínek, rozmajrin, rozmajrinčok, rosmarija, rozmariuček. P. sl. Rozmarije, e, f. Us. Sá. Kříž u p. Z mozmarýnu máš vo- ničku; Mariánku, rozmarýnku, která modře kvetla; Krásná moje milá jako rozmarýna; Nevila ho (věnce) z ledačeho, z rozmarýnu zeleného; Pře můj milý rozmarýne, už mně všecko štěstí hyne; Vila vínky z rozma- rýnky; Naviju mu věneček z mozmarýny, z růže. Sš. P. 184., 258., 267., 305., 318., 477., 758.