Rozmésti
Rozmésti, metu, tl, ten, ení; rozmetati, metám a meci; rozmetávati, rozmítávati, roz- mítati, rozmetovati = rozhoditi, aus einander werfen, herum-, zerwerfen, zerschmeissen; na různo mésti, weg-, auseinander kehren; rozvažovati, überlegen, überdenken. Jg. — co: stavení, zeď = rozbořiti, BO.; statek (prohýřiti), V., modly, BO., smeti. Us. Bouře rozmetala koráb. Dch. Šance pobořili a r-li. Žer. On ty kopce rozkopal a rozmetal. Půh. II. 467. R. písmo, ablegen. Nz. — co komu: něčí maso ptactvu r. Kat. 2970. I sbořil i r-tal mi dóm. Půh. I. 280. — kdy. Po boju (boji) psóm ju rozmetachu. Dal. 28. — koho od koho. Bouře nás jedny od druhých rozmetala Pref. — co kudy. Bouře lodí po moři roz- metala. Flav. — co proti komu. Rozmecí je proti slunci. Br. — co čím kde. Střelbou zdi okolo zámku r. V. Semeno rukou r. Br. Metlou prach na cestě r. Us. Tč. — co kam. Kto chce lakomstvie v sobě uhasiti, rozmeciž boží mezi chudé. Hus III. 186. — co kde: na mysli r. (uvažovati). Lom. V mysli o těch věcech rozmítal. V. Mezi sebou ty věci ozmítali. Star. let.