Rozmnožiti
Rozmnožiti, il, en, ení; rozmnožovati = rozhojniti = mehren, vermehren, vervielfäl- tigen. Jg. — co; peníze, příjmy, sl va, D. něčí důstojnosť, Žal., počet. Us. Své dobré jméno zachovati a r. Žer. — co komu. Si- rotkóm zbožie. Hus I. 215. — Jel., Br. — co, se čím. Soužení soužením nerozmnožuj. Kom. Dobytkem se r. Háj. Své rozkoše ně- čími bolestmi r. Chč. 444. — se. Národ se velmi rozmnožil. D. Nemoci se r-žily. Hus II. 323. — se kde. Neřády v zemi se roz- množily. Br. Zlosť se r-žila v kněžích; Mo- krost' ta se v nich r-la. Hus I. 352., III. 15. (Tragoedii) v některých místech r-žil. Dh. — se., co jak. Rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé. Br. R-li sú sě nad piesek mořský, nad kobylky. BO. Víru svatou r-li dle roz- kazu jeho. Sš. P. 722. Bóh chce, aby Člověk ke cti své beze své škody r-žil dary božie. Hus I. 216. — co k čemu. R-žil k svému požitku své zboží. Hus I. 215. — v čem. A ve ctnosti se r-žil. Smil 370. — se od koho. A proto oddal jest Evu s Adamem, aby sě lidé od nich rozmnožili. Hus II. 37.