Rozmoci
Rozmoci, mohu, mohl, žen, ení; rozmá- hati — síliti, moc něčí zvětšovati, šířiti, ver- grössern, ausbreiten, stärken, mächtig ma- chen; se = moci nabývali, síliti se, šířiti se, mächtig werden, sich heben, erwachsen, grösser werden, anwachsen, anlaufen, sich vermehren. Jg. — abs. Věda, že je zle, dal sě r. tomu. Št. N. 88. — co. Nechtěla jsem řeč rozmáhat. U Chrud. Brv. — co, se čím. Zlosť nepřízní se rozmáhá. Jel. li. se jměním. D. Neštovice počtem se rozmáhají. Lk. — co čím k čemu. Nebo jestli pravda boží mou lží rozmohla se k slávě jeho. Sš I. 41. — co, se v čem (nad co). Jsa žádostiv přezvěděti, hrubě-li se v polepšení svém rozmáhati ráčíte. Žer. 311. Aby se v dobrém rozmáhali. Štelc. Praha tehdáž v bohatství se rozmohla. V. R. se v zrostu. V. — kde. Poněvadž se cizoložstvo v tomto městě nad jiné hříchy rozmohlo. 1532. Pr. A rozmáhal se počet učenníků v Jerusalemě velmi. Sš. Sk. 67. A jiná sklamání silně v křesťanstvu se rozmohla. Hus III. 314. R-hla se v něm pýcha. V. To se děje opatřením přirození, aby to zlé šíře se nerozmáhalo mezi lidmi. Jd. — se. Když již takoví se rozmohú a obtěžují cierkev. Hus III. 60. Tak dlouho, dokud by se čeští mistři nerozmohli. Let. 10. Rozmáhá se nemoc, Us., válka, vojna, Flav., hřích, Us., víra, Pulk., hřmot, mor. Kom. Aby se česť Kristu povinná rozmáhala. Sš. J. 89. Toto píše proti ustanovením lidským, která se velmi rozmohla. Hus. III. 312. — se odkud. Z těla všecko zlé se rozmáhá. Ojíř. — se na čem. Na všem se mu mno- žilo, rozmáhalo. Smrž. — se při čem. Roz- máhá se opravdovost při věcech božských. Plác. — se od čeho. Dobře čiň, co můžeš, od toho se nerozmůžeš. — co o čem. Co mi je do ní, abych já o ní nějaké řeči roz- máhal. U Rychn. Ntk. — se jak. Pravda ostane a rozmôže sě až na věky. BO.