Rozmysliti
Rozmysliti, il, šlen, ení; rozmýšleti, el, en, ení; rozmyslívati, rozmyšlívati, rozmy- šlovati= rozvážiti, erwägen, bedenken, über- denken, überlegen; něco jiného ustanoviti, sich eines anderen besinnen; se, sich be- sinnen; sich entschliessen. Jg. — co. Vý- povědi tvoje rozmyslěchom. LS. v. 76. Šb. tuto vazbu má za germ., ale Bdl. v Obr. 125. a Mor. Orlici 1878. a Jir. v Mus. 1878. 137. jeho námitky vyvrátili. — se. Má pa- nenko, rozmysli se. Sš. P. 426. A je se co rozmysliti, když sobě má muža vzíti. Sš. P. 311. — si něco. Us. — (se) o čem. R. o ně- čem. D. Král se o té věci jinak rozmyslil. V. — koho, se na něco. Na ledacos je jináč rozmýšlejí (na jinou myšlénku přivá- dějí). Apol. R. se na něco. V. Potom na všeliké zprávy jinak se r-li. Bl. To my či- niti také mámy, rozmýšlejíce se na všecek jeho život, kterak jsa Bohem věčným ráčil býti člověkem. Hus III. 176. — se k ně- čemu (ustanoviti se). D. — se oč. Rač se o to dobrovolně r. Ps. o zští.