Roznésti
Roznésti, nesu, nesl, sen a šen, ení; roz- nositi, il, šen, ení; roznášeti, el, en, ení; rozuášívati = na různo nésti, nositi, von (aus) einander tragen, zerstreuen; abtragen ; zum Verkauf herumtragen, hausiren, kol- portiren; zavléci, roztahati, vertragen, ver-, wegschleppen; rozhlásiti, austragen, aus- trompeten, ins Gerede bringen, in Ruf brin- gen, kundmachen. — co, koho: horu, psaní, pověsť. D. Kuna roznáší slepice (zavléká). Us. By té krkavci roznesli! V. Včilka můj pán leží v poli, roznesó ho černý vrány. Sš. P. 174. Roznesú roja straky, vrany. Sš. P. 75. A ty ho (vršeček) roznosíš a já ti ho rozhážu. Sš. P. 270. R. někoho (zlou po- věsť o něm udělati). Kom. R. tajemství, lež, Us., novinu, Jel., zboží. Šm. — co na čem. Na střevících on to roznosil (ošoustané jest již u něho to umění). Ros. Celý den na pa- tách roznositi (nic nedělati, jen přecházeti). Us. Brt. — co na co: zboží na prodej. D. — komu co: kávu hostům. Us. Roznosilas zelé židóm do Veselé. Sš. P. 533. — co o kom :špatnou pověsť o někom r. V. — co kam : mezi lidi. V., Kom. Roznosila hnůj na pole, do zahrady. — v čem. Když ženská roznáší v zástěře, muž na voze do- vážet nestačí. Prov. Kšá. Po trávě zelené že mě můj koníček v podkovách roznosí. Sš. P. 592. — koho čím: pomluvou. Dch. — kdy. Po smrti mé tělo zvěř roznese, Er. P. 200. — co jak. Vietr dým rózno r-áší. BO. — co, se kudy (kým). Roznosí se radosť po vsiej Praze, kolkol Prahy. Rkk. 33. Roznáší to po jiných. Br. Něčí jméno po celé zemi r., Ml., po celém světě. Vz Teta. Č. Bláto se r-slo po celých schodech. Dch. Roznesó mě po celé dědině, že so já syne- ček z chodobné rodine. Sš. P. 331. R. co po poli. Er. P. 442. Známosť o věcech kře- sťanských po světě r-sla se těmi, kdož do Jerusalema putovali. Sš. Sk. 93. — se kde. Hoře roznosí sě v zemiech. Rkk. 49. — se. Oheň se rozmáhá, pověsť se roznáší. Prov. R-slo se jeho jméno. V. — se s čím = něco roznášeti, herumtragen. Us. — že. Roz- nášelo se, že uprchl. Us.