Rozpáč
Rozpáč, rozpač, i, f., rozpak, rozpako- vání se, rozmýšlení-se, chvění se, die Verle- genheit, das Bedenken. Osudové tam lidi pudí bez rozpáči, kdež jsou jim cíl uložili. Troj. Což pán Bůh vzložiti ráčí, nesme mile bez rozpáči. Lom. V r-i býti = v rozpacích. J. tr. Síla lenosť a r. vypudí a snažnost a stálosť uvede. Št. N. 242. Vlachy bez r-či tepiechu. Dal. 107., 129. A (bude) na zemi úzkosť národu v r-či pro hukot moře a pří- bojů; V r-či se octnula pro výsosť řeči Páně. Sš. L. 193., J. 72., Kat. 599., 2496. Mučedl- níci trpěli jsú bez rozpači. Pass. 953. — R., nedůvěra, pochybnost, Zweifel, m.. Misstrauen, n. Bez r-či. Výb. I. 1124. Že r. měli do mé moci. Boč. — R., zoufání, die Verzweiflung. R přichází ze zastaralého rozmařenie. Výb. I. 786. Kdyby nebylo naděje, přišlaby roz- páč. Št. Kdyby r. přemohla naději; Naděje proti rozpači velí utéci sč k božiemu milo- srdenství; R. neb zúfalství. Št. N. 190., 236., 191.