Rozpáčiti
Rozpáčiti, rozpáčiti, il, en, ení; rozpačeti, rozpakovati, rozpačovati = rozepříti, páče- ním roztrhnouti, von einander sprengen, spreitzen; odraditi, zviklali v předsevzetí, unschlüssig, bedenklich, abwendig machen, widerrathen. Kat. 2699; se -rozmýšleti se, pochybovati, Anstand nehmen, anstehen, be- denklich worden; pozůstaviti se, rozhněvati se, aufgebracht werden. Jg., M. — co, koho (odraditi). Umínil jsem, ale rozpakují mne tyto příčiny. Háj. Čo je mělo Rozpakovati? Br. Lid r. (zviklati v předsevzetí). V. Roz- pakoval a bouřil lid proti Římanům. Plác. Aniž mne to rozpakuje, že pan hejtman panu z Vrbna o to píše. Žer. ť. 19/b. — koho, se čím. R. ústa špejlem (roztáhnouti). Vid. list. Tím krále rozpakovali. Pláe. Aniž se tím rozpakuj, že dávno z toho obyčeje se- šlo. V. R. koho výmluvností. V. Dvojí vůlí sám v sobě se rozpakoval a dělil. V. Strachy se r. Reg. Vší myslí se r-val. BO. Aby se tím hlasem (který v Cechách běžel) neroz- pačili. Arch. I. 35. Jestližeby kdo kterého- koli stavu R-val lidi kteréhokoli honěním neb čímžkoli (behelligen) a bylo to naň do- statečně uvedeno, má ná Hrdle trestán býti. Zř. F. I. U. XXIV. Alx. 1132. koho, se v čem. Tím lid v dobrém rozpakují. Kom. R. koho v jeho úmyslu a mínění (zvi- klali). V. Že jest někdo konečně knížata a stavy slezské v tom dobrém mínění rozpá- čiti musil. Skl. 297. Jestliže tě kdo v do- brém rozpakuje, ztuž mysl. Kom. Aby novo- křesťané r-li se ve přesvědčení svém; r-čel se u víře. Sš. Sk. 120., I. 57. Co vás v tom rozpakuje? V. — Alx. — koho, se od čeho {odvrátiti se). R. se od pravdy. Št. Takové věci vás od toho stavu r. nemají. V. Aby ot božie milosti sě nerozpačil. M. — se do čeho (pochybovati o čem). Tak až do jeho života lékaři se byli rozpáčili. Pass. 882. Do žádného člověka nesluší se r. M. R-kuje se (desperat) do samého sebe. BO. Do boží milosti se rierozpakovati. Leg. Do dítěte se rozpáčila (pochybovala, živo-li jest). Výb 1. 287. Ciesař do jich obrácenie se rozpáčil (zoufal). Pass 827. — se nad kým. Nikdá se nad přítelem nerozpáčí (naň se neroz- hněvá), kdo v mysl vezme. Mudr. R. se nad životem přítele (pochybovati). Leg. — Pal. Rdh. IV. 154. - se kde (o čem). A když Petr u sebe r-čel se; Když o tom, co by vi- dění znamenalo, u sebe v duchu svém a v mysli své se rozpáčel. Sš. Sk. 120., 125. — se proč. Proši, abyste se nerozpačovali pro mé zámutky (ne deficiatis in tribulationibus). ZN. — co komu. Rozpakuje mu to. Jg. — koho, se při čem. To mnohé při skládání písniček rozpakuje (odrazuje). Bl. R. se při čem. D. — se po kom. Po dítěti se rozpáčila (pustila naději, že je nalezne). Leg. — se komu. Koz- páčí se mi (budu toho litovati). Ps. Mus. — koho, se na kom. Ani v netrpělivost' upadne, ani se na pánu Bohu rozpáčí. Tract. 15. stol. (0.). Rozpačievachu sě na něm (scandalizari). ZN. — se čeho. Již se otce i mateře roz- páčiv. Výb. I. 267. — s inft. R-val se to při- pustiti. Dch.