Rozpačitý
Rozpačitý, rozpačící se, rozpakující se, unschlüssig,' bedenklich, wankelmüthig, ab- wendig. R. ruka. Jenž ropačit byl mezi vy- znáváním pravého Boha a ctěním demonův. Měst. bož. — R., zoufalý, verzweifelnd, ver- zweifelt. Troj. 16. — R., kdo mnoho mu- druje, der viel klügelt. R. člověk. Us. na Mor. - Jg.