Rozploditi
Rozploditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; rozplozovati, vermehren, fortpflanzen. — co: rod svůj. Jel. Tu ves dobře Bóh rozplodil. St. skl. Strom r-dí ovoce. ZN. R-dils je jako hvězdy na nebi. BO. R-zovati litera- turu. Kos. Ol. I. 86. Vieru křesťanskú r-dili. Pass. 828. — se. Ten hriech kletý (smilstvo) tak se rozplodil. Hus III 188. Zelí se samo r-zuje. Us. Křesťanská viera se rozplozo- vala. Pass. 916. — co čím. Ti mají tu vinici r. příkladem svatým a naučením dobrým. Hus II. 65. — co v co. Já tě rdím ve mnohé národy. Sš. Sk. 51. R-zi jej u veliký lid, u velikú vlasť. BO. — se, koho kde. Počali se r-zovati na zemi; Jeho jmění r-lo se na zemi. BO. Niemce v miestie pražském jest rozplodil. Ms. pr. Biedné světa zboží všecky zmatky v duchovenství r-lo. Hus I. 410.