Rozpora, rozporka
Rozpora, rozporka, y, f. = vidlička, na niž se zavěšují tenata, rozpor, die Netzgabel, Garnstange. Kom. J. 425., Šp. — R., jedno z oněch dvou dřevcí, na které prostranky se přivazují, das Ortscheit; také váhy u ko- čáru, die Querstänglein. Us. — R., dřevo, jímž nohy zadní vola zabitého se rozpírají, das Sperrholz (v obec. mluvě šp. z něm. Krumholz: krumpolec). Us.— R. u tkadlce. Us. Vz Tkadlcovství.—R., v bot., die Ast- achsel. Nz.