Rozprava
Rozprava, y, f., rozmluva, Unterredung; Verhandlung, f. R. o něčem. Us. — R., učené pojednání, die Abhandlung. Mus. R. (po- jednání) zanáší se událostmi, pojmy, pomysly, dovodíc nějakou pravdu nebo vyvracujíc nějakou nepravdu. Můžeť v sobě pojímati výpravu i popis, hodili se tyto tvary slo- hové k účelu jejímu. Zvláštní způsob r-vy, jehož ku cvičení školnímu se užívá, jest chrie (-/geiar— upotřebení). Vysvětluje a odů- vodňuje nějakou důmyslnou propověď podlé pravidel zcela určitých. KB. 243. Vz S. N., Rozprávka. — R. skla v huti = rozpleštění, das Flachmachen. L.