Rozprnouti
Rozprnouti, nul, ut, utí, zastr. = roze- hnati, zerstäuben, ch se vysulo jako v lep- tati z chleptati. Ht. Mut. 85. Sr. poprnu, při prnu v Alx. a strany významu přechodného sr.: Sklesnu svoji ruce obé. Kat. 3107. (Bdl.). — koho. Rozprnucha vsie jich voje četné. Rkk. 49. Že je jak zvěř plachý rozprnuchu. Rkk. 48. — se = rozutíkati se, aus ein- ander stieben. Rozprnú se řady sěmo tamo. Rkk. 23.