Rozpřáhnouti
Rozpřáhnouti (zastr. rozpříci), rozpřáhnu (zastr. rozpřahu, rozpřehu), práhnul a přahl, přáhnut, utí a přažen, ení; rozpřáhati = vy- přáhati, rozloučiti, aus einander spannen, ausspannen, auflösen, aufbinden ; roztáhnouti, ausspreizen, ausstrecken, ausholen. — co, koho: koně, voly (od vozu vypráhnouti); ruce (od sebe rozvésti). Us. — co od čeho: nohy od sebe. Us. — čím. A jak vrah ten bičem rozpřáhá. Sš. Sntt. 92. — se = na- přáhnouti ruku k uhození. Us. se k čemu: k ráně. Dch. — se nakkoho. Rozpřáhnuv se na nepřátely praštil přátely. Č.