1. Rozpuk
1. Rozpuk, u, m., rozpuknutí, das Zer- bersten, Zerplatzen, die Spalte. Strsl. razpaki., koř. pak(nouti). Mkl. B. 40. To vám bylo do r-ku, tak jsme se smjolí (smáli). Na Ostrav. Tč. Hněvá se na mne do r-ku. Na Mor. Brt. Najedli se do r-ku. Sborník 92. Ty ženské jsou jako na r. (tlusty). V Dobrušce. Vk. Do r-ku se smáti. Šf., Kos. Ol. 81. Tomu jde k duhu, umře na r. (tlouští pukne). Us. Dch. Hlava do r-ku bolí. Us. — R., a, m., člověk tučného těla. Ty r-ku! Tf. — R., rostlina. R. jizlivý, cícuta virosa, grosser Wasserschierling. Čl. 84, Čl. Kv. 336., FB. 91., Slb. 585., Schd. II. 304.