Rozsudí
Rozsudí, ího, m., smluvce. R. — osoba, jíž dvě nebo více osob dle společného usne- sení rozhodnutí rozepře své zůstavují. Vz S. N. Der Schiedsrichter, Obermann. Podání rozepře na r-ho, snesení-se stran o r-ho, das Kompromiss; podati něco na r-ho k rozsou- zení, kompromittiren; vrchní r., der Obmann. J. tr. Ješto je za r. v nauce Páně uznati nemohl. Sš. Sk. 258. Porovnání přátelského hleďte a rozsudího sobě volte. Kom. Oko studu r. Č. M. 121.