Rozsvítiti
Rozsvítiti, il, cen, ení, na Slov. těn, ění; rozsvěcovati, rozsvěcovávati, anzünden, an- stecken ; se, hell werden, erleuchten. Jg. — abs. Rozsvěť, již se setmívá. Sych. Slunce rozsvítí a hned se zas schová. Us. Rozsvě- cuje se = dní se. V. — co: svíčku, svíci. Br., V. — co čím: svíčku sirkou. - se kde. Světlo známosti po světě se rozsvě- cuje. Br. —- se odkud. Bůh rozkázal, aby světlo z temnosti se rozsvítilo. Štelc. — co komu kdy. Rozsvítím já mu hvězdy v po- ledne (dám mu, že mu jiskry z očí sršeti budou). L.