1. Rozteč
1. Rozteč, i, f., vzdálenosť palců, zubů, cev nebo lopatek u kola od sebe a sice od pro- středku ku prostředku, die Schaufel-, Schrau- bengangsweite, der Zahnstich. R. dvoupal- cová, třícoulová, čtyřcoulová, řídká (činí-li prostora mezi palci více než 10.52 cent.); hustá (činí-li asi 8 cent.); to kolo má dosť velikou r. Vys. Velikosť r-če. Prm. IV. 127.