Roztoužiti
Roztoužiti, il, en, ení, Sehnsuchfrerregen. — koho čím: sliby. — se = do toužení se dáti, sich zu sehnen anfangen; pohnouti se k žalosti, k žádosti atd., gerührt werden o. zur Klage o. Sehnsucht gestimmt werden. Jg. — se po kom, po čem: po Kristu, D., Lom., jednomyslnosti. Kom. Ti tedy roz- touženi jsouce po duchovní boží osvete . . . Sš. J. 167. Rozplakavši se matka a po synu se roztúživši poče řéci. BO. — Leg., Ros. — se pro koho. Ob. Pan. — se z čeho. Aby se z toho, že muž stár, roztúžila. Št. — se čím. Přírodo ty milá, Čím ses r-la ? Sš. Bs. 18.