Roztrhnouti
Roztrhnouti, ul, ut, utí a roztrhu (zastr.), trhl, tržen, ení; roztrhati, roztrhovati, roz- trhovati = na dva kusy n. jedním trhem trhnouti, entzweireissen, auf viele Stücke zerreissen; odděliti, veruneinigen, trennen; rozedříti, zerreissen. Jg. — co: papír, knihu; voda roztrhla hráz, Ros.; r. přátelství, V., svazky milosti, Jel., šaty, Us., rybu (vy- kuchati), Us., království, Pulk., pranici, pe- roucí-se. Us. Tudy potom Bůh r-hl ty ná- rodní svazky. Sš. Sk. 246. Nežbych Němců věnec dala, radši bych ho roztrhala. Sš. P. 305. — co jak: na kusy, na cancory (na drobné kusy), na caparty. Er. P. 216. Roz- trhla ho (fěrtoch) vejpoly ; A jak přešli přes ty lesy, roztrhnul ju na tři kusy. Sš. P. 30., 113. Něco na kusy r. Kat. 2824. — co v co: lid v roty r. Chč. 452. — co od čeho, proč: jedno od druhého r. V. Dobre sa neroztrhne od jedu, od zlosti. Mt. S. — co, se v čem, kdy. Knihu v zlosti r. Sych. Měšťané se sami v sobě roztrhli (oddělili). Star. let. 74. Při rouhání se Bohu obyčejně roucha se roztrhovala. Sš. Sk. 170. — co kde. Ze je r-hali na bukvicích v chrastí. Er. P. 386. — skrze koho. Skrze něhož (syna Šalamúnova) pak královstvo bylo roz- trženo. Sš. — co mezi koho. Ti papežové vše papežské zboží mezi se roztrhli. Háj. — co, se komu Někomu šat r.; kabát se mu roztrhl. Spadl s pece, roztrhl si žalódek. Sš. P. 728. Nic platno, a kdyby si člověk hubu roztrhl. Us. Dch. R-hl mně gatě. Sš. P. 744. R. někomu spánek, stören. U Olom. Sd. — co čím: klínem, V., skálu prachem střelným. Us. Odpovědníky koňmi roztrhují. Kom. — se. Kdyby se člověk r-hal, není žádného uznání. Dch. Opona chrámová se roztrhla. Bib. Ručnice se roztrhla (přílišným množstvím prachu). Šp. — se kde: na mysli. Hus II. 184.