Roztržitý
Roztržitý; roztržit, a, o = roztržený, zer- rissen. — R., oddělený, getheilt, unterbrochen. Bitva r. Ben. V. — kde : po vší zemi. Br. — R., nesvorný, svárlivý, bouřlivý, uneinig,
misshellig. V. R. měšťané, V., obec. Ros.
Uhři na dvé r-ti byli. V. — mezi kým.
Jsme časem mezi sebou roztržití. Solf. — R., zkormoucený, nepokojný, zerstreut, zer- rüttet, uneinig mit sich. R-ou mysl míti. V. To ji roztržitou činí. Kom. — na čem: na mysli r. (pochybný). V. — R., nepozorný, zerstreut, unachtsam. R-té činiti = vytrho- vati. D. Nemám nikde stání ani při práci, která mne vždy r-tou činí. U Chocně. Vk. Mysl více věcmi zaměstnaná r-ta bývá. Kom. D. 76. Vz Ztřeštěný. D. — R., mnohou prací zanesený, viel beschäftigt. Jest velmi r., ne- může se té věci všecek oddati. Jg.