Roztržka
Roztržka, y, f'., rozdvojení, roztržení lid- ských myslí, der Zwiespalt, die Spaltung, Trennung, Zerrüttung, Händel. Jg. R-ky (factiones) milovati. Jel. Kacíři r-ku v církvi dělají. Kom. R-ky rovnati. Kom. R. v ná- boženství, die Religionsspaltung. J. tr. Aby r-ky přestaly. Sš. I. 403. R. utuchá; pů- vodce r-ky. Sš. Oa. 16. Vz Roztrž. — R., přítrž, překaza, das Hinderniss, die Un- terbrechung. Jest stav svobodný nejzpůso- bnější strany hotovosti k práci bez roztržky. Stav. svob. — R., zkormoucení, nepokoj, die Unruhe. Kom.