Roztřískati
Roztřískati; roztřísknouti, sknul a skl, ut, utí; roztříštiti, il, ěn, ění; roztřiskovati — roztlouct, rozmlátiti, zerschmettern, zer- schellen, zer-, einschlagen, zersplittern; se, zerschellen, in Trümmer gehen. Jg. — co. Než bych ti ho (prsten) dala, radši bych ho roztřískala. Sš. P. 391. R. nádobí, sklenice, okna, hrnec. — co čím: stůl pěstí, město děly. — co o koho: hůl o kluka. D. Moře loď o skálu roztříštilo. Ler. — něco, se jak: na tisíce kusů se to roztřískalo. Kom. R. něco na ohrabky, na čepaně, in Scher- ben. U Opav. Klš. Skály lodi na kusy roz- třískaly. Har. II. 120.