Rozviti
Rozviti, viji, vij, ije (íc), il, it, ití; roz- vinouti, ul, ut, utí: rozvíjeti, el, en, ení; rozvinovati, rozvínati = na různo vinouti, rozkládati, vykládati, zavinuté odvinouti, von einander wickeln o. schlagen, enthüllen, aus einander lasseN, entfalten, entwickeln, auf- hüllen, aufrollen; se, sich entwickeln, ent- falten. Jg., V. — co, koho: dítě, korouhev, šňůru, obraz, řady vojska, prapor, vlasy, Us., knihu, D., listy knihy, Kom., šaty. Ros. Rozviň sklad své spanilosti, opoj duši svou milostí. Sš. P. 68. Místněji to apoštol rozvíjí. Sš. I. 27. Kerá je múdrá panenka, nedá rozviť svého vínka. Sš. P. 3. Není teho v dědině, co můj vínek rozvine. Sš. P. 439. — co na koho: tenata. Tkad. — co, se kde: na lodí po bidlech plachty r. Kom. Radosť v srdci našem se rozvila. Kom. Na hrobě se rozvíjá tulipán. Sš. P. 333. R. místo v knize. D. Křesťanský život se jim v mysli nebyl dokona r-nul ještě; Skutečně Pavel obranu svou před králem Agrippou rozvinuje; Milosť ta víc a více se rozvíjeti má v srdci. Sš. Sk. 219., 275., J. 25. Obraz neštěstí svého v mysli rozvíjela. Němc. Dyž se rozvíjalo před na- šima (okny) kvítí. Sš. P. 576. = se v co. Rozvij se v kvítí metlice. Er. P. 487. City a myšlénky v plň se rozvíjejí. Hdk. C. 44. — co komu jak: po částkách si to roz- viňme. Kom. Církev měla podlé míry roz- ličných darů jejich (pohanů) bohatosť života jejich rozvinovati. Sš. Sk. 112. — co jak o čem. Praví to, co hned místněji rozvinuje o veličí jeho. Sš. L. 16. — se. Rozviň se hade. Us. Květ se rozvíjí. Kom. Červená růžičko, proč se nerozvíjáš? Sš. P. 221., 289., 597. — se v čem. Rozvila se v záři raní. Kšá. Š. 24. — se čím. Nejlépe slovy modlitby té citové v nich proudící se r. mohou. Sš. Sk. 50. — komu. Nám už zase husy rozvíjejí (dostávají nové písky). Us. u Rychn. — se proti čemu. Loďstva se proti sobě v úžině rozvinula. Mus. — co k čemu. I hned k žerdi stkvoucí rozvine to vévodské znamení. Ráj.