Rozžíci
Rozžíci, rozžéci, rožhínati, rozžhnouti, rozžehnouti. Cf. Žéci, List. fil. 1878. 208 — co: hranici, Dch., vzpouru, Kká., něčí žádost'. Št. Kn. š. 78. 23. — co kdy. Z ve čera rozžehli světla. Jrsk. — co, se kde (kdy). Aby světlo pravé v nich rozžal (rozžehl). Pož. 19. Válka rozžehla se okolo města. Lpř. Jak často u vás v tiché noci dómu, při hudbě proudů noc rozžala (roz- žehla) mi v hrudi krásy plamen. Osv. VII 32. — se. Když rozžže se hněv jeho. Ž. wit. 2. 13. — co, se čím (v čem). Ohněm jeho mysli um jste si rozžehli. Hdk. Roz- žehl sem se během velikým (rozpálil). Hr. ruk. 19. Oněm básniem, jimiž smilní viece se v svem smilstvě rozžehují, nic nedějí. Št. Kn. š. 3. — od čeho. Zapálený, že by od něho rozžehl. Km.